|
|
Institucionální řešení problematiky nechtěných dětí
Burešová, Adéla ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou nechtěných dětí v České republice a hledá odpovědi na její řešení. Nechtěné děti jsou dětmi, o které se jejich rodiče starat z jakéhokoli důvodu nechtějí. Institucionální řešení je pak řešením, o němž rozhodl soud. V textu jsou představeny možnosti těchto dětí i možnosti jejich rodičů. Práce se tudíž zabývá popisem systému náhradní péče o děti a jejích podob - náhradní rodinné péče a ústavní péče. Vedle toho popisuje i sytém forem legálního anonymního odložení novorozence. Charakterizuje děti, důvody proč se jich rodiče vzdávají i rodiče samotné. Uvádí příčiny umístění dětí do ústavů a stručně popisuje také tyto ústavy včetně počtu dětí v nich umístěných. Pro lepší pochopení je nastíněn i postupný historický vývoj péče o nechtěné děti.
|
|
|
Problematika potratu v dnešní společnosti
Víšková, Martina ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Fošum, Jan (oponent)
Problematika potratu v dnešní společnosti Diplomová práce se pokouší objasnit potrat z pohledu dnešní společnosti. Hlavním tématem práce nebylo náboženské hledisko, ale práce ho neopomíjí a je mu věnována samostatná kapitola. Snaží se najít odpověď na otázku: Je potrat nemorální za všech okolností? Práce se pokouší objasnit různé pohledy na potrat. Kromě toho se také zabývá lékařským hlediskem i různými druhy a způsoby potratu. Snaží se poukázat i na historický vývoj názoru na potrat a najít základy tohoto problému. Snahou je poukázat nejen na morální aspekty, ale i na pocity žen podstupujících potrat a různé následky, které mohou nastat. Závažnou kapitolou je postabortivní syndrom, který ale není přijat jako lékařská diagnóza spojená s psychickými následky potratu. Práci doplňuje krátký dotazník poukazující na názory a zkušenosti některých žen. Klíčová slova potrat, druhy potratu, postabortivní syndrom, nechtěné děti, spor o status embrya
|
|
|
Potrat z racionálního hlediska
Víšková, Martina ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Potrat z racionálního hlediska Anotace Diplomová práce "Potrat z racionálního hlediska" se pokouší objasnit potrat z racionálního hlediska. Náboženské hledisko nebylo hlavním tématem práce, ale práce ho neopomíjí a je mu věnována samostatná kapitola. Snaží se najít odpověď na otázku: Je možné považovat potrat za morální, a pokud ano, za jakých podmínek? Práce se pokouší objasnit různé pohledy na potrat jak v České republice, tak v zahraničí. Kromě toho se také zabývá lékařským hlediskem i různými druhy a způsoby potratu. Snaží se poukázat i na historický vývoj názoru na potrat a najít základy tohoto problému. Snahou je poukázat nejen na morální aspekty, ale i na pocity žen podstupujících potrat a různé následky, které mohou nastat. Závažnou kapitolou je postabortivní syndrom, který ale není přijat jako lékařská diagnóza spojená s psychickými následky potratu. Práci doplňuje krátký dotazník poukazující na názory a zkušenosti některých žen. Klíčová slova potrat, druhy potratu, postabortivní syndrom, nechtěné děti, spor o status embrya
|
|
|
Následky psychické deprivace
SURÁ, Zuzana
Má práce se zabývá popsání následků psychické deprivace v dětství. Začátek práce se zaměřuje na deprivaci. Dále se zaměřuji na podmínky deprivace a rizikové faktory, které mohou deprivaci způsobit. V další kapitole se zaměřuji na pojmy, které souvisí s deprivací, nebo jsou v některých případech s ní zaměňovány. Pojmy jsou deprivace, kterou dále rozšiřuji o psychickou deprivaci, attachment, subdeprivace, zanedbávání, izolace, separace. Třetí kapitolou jsou následky psychické deprivace. V této kapitole popisuji určité následky psychické deprivace u dětí izolovaných, dětí v ústavní péči, dětí deprivovaných v rodinách a nechtěných děti. Poslední kapitola, která uzavírá mou práci, je terapie. Zde okrajově popisuji, jak probíhá terapie s dětmi, které jsou deprivované.
|
|
|
Institucionální řešení problematiky nechtěných dětí
Kolaříková, Anna ; Kotous, Jan (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se především zabývá problematikou nechtěných dětí a možným nástinem řešení, které nabízí český právní řád. Vymezení pojmu nechtěné dítě není zcela jednoduché. Dítě se může stát nechtěným ještě před svým narozením, například z důvodu nechtěného otěhotnění ženy nebo v průběhu svého života, což je častějším případem. Dítětem se pro účely této práce rozumí osoba nízkého věku, která je mladší osmnácti let. Samotná Úmluva o právech dítěte se přiklání ke stejnému názoru. Mezi institucionální řešení problematiky nechtěných dětí jsem v úvodu zařadila možnosti legálního odložení novorozence po porodu, a problematiku babyboxů. Oba dva instituty se zaměřují na novorozence a na jejich matky. Pokud se matka rozhodne odložit dítě ihned po porodu a zároveň chce utajit svoji identitu, může zvolit cestu utajeného porodu nebo diskrétní porod. V kapitole věnované babyboxům jsem se zaměřila na právní základ tohoto institutu a základní nastínění otázek spojených s touto problematikou. Babyboxy mají od svého vzniku v ČR řadu příznivců i odpůrců a to jak z řad odborníků, tak z laické společnosti. Následující 4 kapitoly jsou věnovány náhradní výchově o děti, která poskytuje řešení nechtěným dětem nejen po narození, ale i v průběhu jejich života. Úprava ústavní výchovy, kdy dítěti je poskytována péče v ústavních...
|
|
|
Institucionální řešení problematiky nechtěných dětí
Burešová, Adéla ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
ČJ Tato rigorózní práce se zabývá problematikou nechtěných dětí v České republice a hledá odpovědi na její řešení. Nechtěné děti jsou dětmi, o které se jejich rodiče starat z jakéhokoli důvodu nechtějí. Institucionální řešení je pak řešením, o němž rozhodl soud. V textu jsou představeny možnosti těchto dětí i možnosti jejich rodičů. Práce se tudíž zaměřuje jednak na popis systému náhradní péče o děti i popis sytému forem jejich legálního anonymního odložení. Uvádí příčiny umístění dětí do ústavů a stručně popisuje také tyto ústavy včetně počtu dětí v nich umístěných. Pro lepší pochopení a úvod do problematiky je detailně prezentován i postupný historický vývoj péče o nechtěné děti. Práci je možné rozdělit na tři části. První z nich je jakýmsi úvodem a představením dané problematiky, o čemž svědčí vymezení pojmů jako dítě, rodičovství a jeho složky, charakteristické rysy matek odkládajících své dítě a důvody vedoucí je k takovému činu. Vymezení těchto pojmů je nezbytné pro ucelený pohled na věc a pochopení dané materie. Navazuje podrobná pasáž o historicko-právním vývoji, která dokládá, jak velký kus cesty ochrana dětských práv ušla. Tato kapitola je rozdělena do 14 subkapitol a její rozměr sahá až do starověku, kdy se na dětech páchalo násilí a o jejich právech se nedá vůbec hovořit, zahrnuje...
|
|
|
Právní postavení nechtěných dětí v České republice
Kolaříková, Anna ; Kotous, Jan (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
V každé společnosti napříč dějinami existuje určitá skupina dětí, které se ocitnou bez péče a ochrany vlastních rodičů. V takovém případě je nutné, aby jim ze strany státu byla tato péče a ochrana zajištěna prostřednictvím právních institutů nahrazujících rodinné zázemí. Cílem této rigorózní práce je přehledně tyto instituty zmapovat, a to jak z pohledu hmotněprávního, tak procesního. Obecně lze náhradní péči o nechtěné děti rozdělit na tzv. náhradní rodinnou péči a ústavní péči. Jak už vyplývá ze samotného názvu, náhradní rodinná péče se díky svému uzpůsobení a uspořádání snaží dětem, kterým je potřeba zabezpečit fyzickou i právní ochranu, poskytnout zázemí připomínající skutečnou rodinu. Patří sem institut osvojení, poručenství, opatrovnictví, svěření do výchovy jiné fyzické osoby a různé formy pěstounské péče. Ústavní péče je poskytována zásadně v ústavních zařízeních, je vykonávána kolektivně, a proto zásadně nenahrazuje rodinou péči poskytovanou individuálně. Právě z těchto důvodů by měly mít instituty rodinné péče vždy přednost před ústavní výchovou, ke které by tak mělo být přistupováno pouze v případech, že se dítě nepodaří umístit do náhradní rodiny. Po dlouhé době úprav a změn proběhla rozsáhlá rekodifikace soukromého práva, která mimo jiné zrušila do té doby platný zákon č. 94/1963 Sb.,...
|
|
|
Institucionální řešení problematiky nechtěných dětí
Burešová, Adéla ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou nechtěných dětí v České republice a hledá odpovědi na její řešení. Nechtěné děti jsou dětmi, o které se jejich rodiče starat z jakéhokoli důvodu nechtějí. Institucionální řešení je pak řešením, o němž rozhodl soud. V textu jsou představeny možnosti těchto dětí i možnosti jejich rodičů. Práce se tudíž zabývá popisem systému náhradní péče o děti a jejích podob - náhradní rodinné péče a ústavní péče. Vedle toho popisuje i sytém forem legálního anonymního odložení novorozence. Charakterizuje děti, důvody proč se jich rodiče vzdávají i rodiče samotné. Uvádí příčiny umístění dětí do ústavů a stručně popisuje také tyto ústavy včetně počtu dětí v nich umístěných. Pro lepší pochopení je nastíněn i postupný historický vývoj péče o nechtěné děti.
|
|
|
Subdeprivace a její následky pro školní vývoj dítěte
BÍLÁ, Radmila
Cílem diplomové práce je zorientovat se v subdeprivačních jevech v dnešních zařízeních péče o dítě (dětské domovy, pěstounská péče). Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů týkajících se psychické deprivace, na vymezení psychických potřeb dítěte a projevů psychické deprivace. Dále se zabývá problematikou dětských domovů, různými druhy náhradní rodinné péče a otázkou nechtěných dětí. Praktická část je zaměřena na cíl práce. Srovnávány jsou zde tři skupiny dětí (děti vyrůstající ve funkční rodině, děti z dětských domovů a děti z pěstounské péče). Jsou zde popsána zjištění, která byla získána použitím vybraných testů a pozorování. V závěru jsou výsledky zhodnoceny.
|
|
|
Subdeprivace a její následky pro školní vývoj dítěte
KOHUTKOVÁ, Markéta
Anotace Subdeprivace je jedním z mnoha aspektů dnešní doby. Ve své práci zdůrazňuji složitou situaci, ve které se nachází budoucnost našich dětí. Při zpracování teoretické části jsem vycházela z výzkumů profesora Matějčka, který se touto problematikou zabýval. Pro výzkum byly vybrány dvě skupiny. Experimentální skupina z dětských domovů a kontrolní skupina, která byla vybrána podle stejného věku a pohlaví dítěte. Obě skupiny navštěvují stejnou základní školu a tytéž třídy. Sledovány byly v oblasti socializace, školních výsledku, zdraví. Šetření jsou zpracována, vyhodnocena a jejich výsledky jsou doloženy pomocí tabulek v praktické části.
|
host ::
RSS.